|
|
Rhizobiom pro zvýšení resilience polních plodin ke změně klimatu
Řezáč, Vlastislav
Bakalářská práce se zaměřuje na význam kořenového systému rostlin a s ním spojených symbiotických mikroorganismů. Cílem bylo popsat tyto vztahy, představit jejich přednosti v zemědělství a metody jejich osvojování. V praktické části byl zhodnocen kořenový systém pomocí software WinRHIZO. Jako materiál posloužily vypěstované kořenové systémy rostlin Trifolium sp. ve stáří 18 dnů. Byly stanoveny základní parametry spojené s vlastnostmi kořenového systému, tedy celková délka, celkový povrch, průměrný průměr, celkový objem, počet špiček, počet větvení. Stanoven byl i počet vytvořených nodulí. Jako vedlejší výsledek bylo stanovení makrofenologické fáze zahájení tvorby nodulí mezi fází BBCH 10 a BBCH 11.
|
|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|
|
|
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
|
|
|
Trait ecology of arbuscular mycorrhizal fungi
Hudáková, Zuzana ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Arbuskulárna mykorhíza je typ mutualisticko-symbiotického vzťahu medzi hubami oddelenia Glomeromycota a koreňmi vyšších rastlín, ktorý je spomedzi všetkých typov mykorhízy na svete najrozšírenejší. Je založený na výmene látok, pričom mykorhízna huba poskytuje rastline minerálne živiny a ochranu proti patogénom a stresu, za čo jej rastlina dáva svoje asimiláty. Fylogenetické členenie tohto oddelenia nie je celkom jednoznačné a poznáme dva rôzne názory na ich rozdelenie do taxonomických skupín, a to podľa morfológie spór alebo pomocou molekulárnych metód na základe sekvencie rDNA. Cieľom práce je charakterizovať vplyv rôznych taxónov oddelenia Glomeromycota na hostiteľa na základe ich spór a preferovaného druhu mycélia, ktoré tvoria. Od toho sa zároveň odvíjajú možnosti huby, akými dokáže život hostiteľa ovplyvniť. Kľúčové slová: arbuskulárna mykorhíza, arbuskulárne mykorhízne huby, Glomeromycota, spóry, intraradikálne mycélium, extraradikálne mycélium, funkčné znaky
|
|
|
Význam arbuskulární mykorhizy a složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub u rostlin s různými životními formami
Novák, Václav ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je mutualistické soužití většiny druhů rostlin a hub z oddělení Glomeromycota. V symbióze dochází k oboustranné výměně živin, při které houba získává od rostliny produkty fotosyntézy, a naopak dodává látky anorganické, především fosfor. Mykorhiza má vliv na růst a obranyschopnost rostlin. Složení společenstev AM hub je kromě abiotických faktorů ovlivněno také vlastnostmi hostitelských rostlin, jako jsou typ fotosyntézy, růstová forma, délka životního cyklu, CSR strategie, schopnost fixovat vzdušný dusík, či mykorhizní status. Také význam, který mykorhiza má, je různý pro rostliny s odlišnými vlastnostmi. Tato práce popisuje rozdíly ve složení a diverzitě AMH společenstev u rostlin s různými ekofyziologickými vlastnostmi a shrnuje význam mykorhizy pro různé funkční typy rostlin.
|
|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Interakce ektomykorhizy a arbuskulární mykorhizy
Jirková, Kateřina ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza a ektomykorhiza jsou dva nejčastější typy mykorhizní symbiózy tvořené odlišnými skupinami hub. Tato bakalářská práce se zabývá jejich interakcemi, ke kterým může docházet jednak u duálních hostitelů, což jsou rostliny, které tvoří oba typy mykorhizy současně, a také v rámci lokalit, kde se společně vyskytují hostitelské rostliny obou typů mykorhizy. Arbuskulárně mykorhizní houby a ektomykorhizní houby mohou kompetovat o kolonizaci kořenů duálních hostitelů a také o zdroje živin v půdě. Fyziologické a ekologické rozdíly mezi oběma skupinami hub mohou ovlivnit výsledky jejich kompetice, spolu s celou řadou faktorů, jako je např. půdní vlhkost, obsah živin, znečištění půdního prostředí nebo identita hostitelské rostliny. Interakce arbuskulárně mykorhizních hub a ektomykorhizních hub mohou mít vliv na přežívání a růst duálních hostitelů a také na kompetici mezi různými druhy rostlin.
|
|
|
Jak funguje mykorhizní cesta příjmu fosforu?
Konečný, Jan ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Rostlina přijímá minerální živiny svými kořeny z půdy. Minerály jsou dostupné v půdním roztoku ve formě iontů a ty může rostlina přenášet přes cytoplazmatickou membránu do buňky. Pokud se příjmu účastní sama, hovoříme o tzv. přímé cestě. U některých minerálů, které nejsou tak snadno dostupné, si rostlina vypomohla oboustranně prospěšným vztahem - mykorhizní symbiózou. Tzv. mykorhizní cestou putují minerály z většího půdního objemu, než který by propátrala sama rostlina, a málo pohyblivé minerály, jako fosfor, jsou snadněji přijímané rostlinou. Jak rostlina přijímá fosfor touto mykorhizní cestou, jak je regulována a další poznatky jsou tématem této bakalářské práce.
|
host ::
RSS.